Psychiatrická léčebna Pennhurst

Vrátíme se zpět do USA, přesněji do městečka Spring City v Pensylvánii. Pokud se zeptáte historiků, která psychiatrická léčebna je nehorší, odpoví jednotně – Pennhurst. Proč?

roleplayerguild.com

Celá stavba byla postavena na začátku dvacátého století. Některé zdroje uvádějí rok 1903, jiné až rok 1908. Tak či tak, léčebna se již od svého prvopočátku zaměřila na děti. Léčily se zde tělesné i mentální nemoci.

Stejně jako Overbrook byl i tento komplex něco jako malé město. Pennhurst měl rovněž vlastní hasičskou zbrojnici, baseballový tým, vlastní pole, kino, auditorium, skleník, obchod a školu. Největší zastoupení měly budovy nemocnice a kolejí. Na místě se tudíž pouze neléčilo, ale i učilo. Samozřejmě se opět jednalo o výuku nemocných dětí.

Pennhurst byl něco jako pevnost – všude byla opatření vůči zranění či proti útěkům. Je doloženo, že celá léčebna má ještě podzemní tunel, který sloužil k přepravě handicapovaných pacientů.

youtube.com

Až do teď si asi říkáte, že šlo o poměrně normální léčebné zařízení a nic speciální se tam nedělo, ale opak je pravdou.

Pacienti s psychickými poruchami často napadali ostatní s úmyslem je zabít, proto měl Pennhurst strážné, kteří dohlíželi na bezpečnost. S rozvojem techniky byl pak celý komplex opatřen kamerovým systémem.

phyllisdoyle.hubpages.com

Každý, kdo za pennhurtskými zdmi zemřel, byl pak pochován na hřbitově, který se nacházel hned vedle budovy léčebny. Smutné je, že náhrobky nejčastěji zmiňují oběti, kterým bylo okolo 8-16 let.

** Šokující zjištění o léčebných metodách přinese reportáž z roku 1968. Bill Baldini pro televizi NBC natočí „Suffer The Little Children“. Snímek poukáže na fakt, že pennhurstské děti neumějí ve třech (někdy však ani v pěti!) letech chodit. Stát léčebně poskytuje menší příspěvek než jaký se dával na provoz ZOO! V roce 1977 kvůli špatné pověsti léčebna přichází o veškeré dotace a podobné finanční prostředky. Také je na ní podána žaloba. Stížností přibývá. Personál totiž umisťoval sexuální devianty společně s jinými muži nebo ženami. Docházelo tak k mnohačetným znásilněním a šikaně. V roce 1987 se Pennhurst nadobro uzavřel. Místo připadlo současnému majiteli, panu Richardu Chakejianovi, který opět najal ochranku, která celý areál hlídá proti cizímu vniknutí.

Právě ochranka začala jako první přicházet se svědectvími ohledně podivných jevů, které se v Pennhurstu dějí. Daniel Harr například vypověděl, že při noční obchůzce společně s parťákem viděli opakovaně vykukovat postavy z oken budovy. Kdykoliv ale prohledali celou budovu, nikoho nenašli. Často také slyšeli šepot. Majitel těmto tvrzením zpočátku nechtěl věřit, ale i on sám se o paranormální aktivitě nakonec přesvědčil. Viděl malou blonďatou holčičku v bílých šatech, která ho přímo probodávala pohledem. Než se přízrak rozplynul, pociťoval Chakejian velmi negativní energii. Ducha malé dívky spatřilo poté ještě mnoho dalších lidí a prý je možné na něj narazit i dnes.

Richard Chakejian po svém zážitku povolil výzkumy mnoha paranormálním týmům. A jejich výsledky opravdu aktivitu potvrdily. Zde jsou očitá svědectví.

deniseippolito.com

Jistá Briana z Philadelphie, která se amatérsky věnuje lovení duchů, prohlásila, že spolu s partou svých kolegů viděli malou holčičku. Ta seděla s nohama k bradě, zaujatě všechny sledovala a pak náhle zmizela. Členové celé skupina poté sdělili, že se po celou dobu dalšího vyšetřování necítili dvakrát dobře, navíc měli dojem, že je někdo sleduje a několikrát zaslechli i dětský smích.

V budově Devin, která sloužila jako zubní ordinace, byla při jednom šetření pořízena EVP nahrávka, kde jakýsi mužský hlas říká: „Neměli žádné zuby.“ Paradoxem je, že se v této místnosti, kromě běžných lékařských úkonů, trhaly pacientům zuby za trest. Činilo se tak hlavně těm, kteří několikrát své ošetřovatele pokousali.

theghostdiaries.com

Podivné hlasy, zjevování přízraků či zhmotňování a projevy neklidných duší z místního hřbitova, to vše se tu děje dodnes. Historici Pennhurst označují za nejstrašidelnější místo, které děsilo už ve svých začátcích, ovšem nemohly za to paranormální jevy nýbrž chladný přístup personálu a děsivé léčebné metody.

* znepokojující reportáž „Suffer The Little Children“ lze dodnes najít na YouTube *

Jana Hykešová

Sarkastická svině bez špetky soucitu, ale jinak milá, přítulná, čistotná, hodící se k starším lidem i na zahrádku. Teď vážně !!! Mám nad sebou dva křížky a zajímám se hlavně o sériové vrahy, tajemná místa a všemožné duchařiny. Když mě nenajdete tady, tvořím undergroundovou poezii. Jsem zvrácená, brutální a někdo by mě nazval úchylnou. Poslouchám punk, psychedelické "hipízárny" 60. let, metal a ráda se uchyluji k vážné hudbě (Beethowen je bůh !) Z filmů mám nejradší Tarantinovky a tvorbu Tima Burtona. Nejoblíbenější film však je Kubrickův Mechanický pomeranč. Moje motto - Přežít s čistým trestním rejstříkem !!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.