Strašidelný příběh: Mužské dýchání

Tento článek nám zaslal: anonym / Tvořte i vy obsah parawebu! Stačí kliknout na kategorii TVOŘTE WEB.

Stalo se to toto září. Má prababička umřela a já musela jet na pohřeb, ale protože moje jedenáctiletá sestřenice nechtěla jít, musela jsem na ni počkat u nich doma. Sedla jsem si na křeslo naproti oknu, takže za mými zády byly dveře do chodby, které vedly buď na půdu, ven z domu, nebo do bytu, kde žil můj už mrtvý dědeček. Seděla jsem a čekala na sestřenici, která měla za hodinu přijít ze školy. Napadlo mě, že si přečtu nějakou knihu, co mám staženou v mobilu. Po asi 10 minutách čtení jsem slyšela, jak někdo u dveří dýchá. Mužský hlas, ale jediný muž v domě byl můj strýc, který byl už na pohřbu. Otočila jsem se zpátky a četla dál. Po pěti minutách začala zase ta věc dýchat, navíc jsem slyšela kroky. Vždy, když jsem se otočila, abych se podívala, co to je, přestalo to. Půl hodiny jsem měla klid, ale slyšela jsem jakoby to bylo přímo u mě – opět začaly ty kroky. To už mi nedalo a zařvala jsem do prázdna: “kdo si tady se mě dělá srandu?!”, ale v domě jsem byla úplně sama. Když jsem se otočila zpátky k oknu, pořád jsem slyšela jenom to dýchání. Jak přišla konečně sestřenice domů, všechno jsem jí řekla, ale ona mě brala za blázna. Šlo vidět, že se trochu bála.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.