Ted Bundy – Vraždící krasavec

Myslím, že nebudu přehánět, když budu tvrdit, že sérioví vrazi mají své ikonické postavy. Většinu už máme úspěšně za sebou, ale jedna tady pořád ještě chybí. Ano, vystudovaný psycholog, ale také nekrofil a násilník – Ted Bundy.

Theodore Robert Bundy se narodil 24. listopadu 1946. Jeho matka Lousie Cowellová ho čekala s příslušníkem letectva americké armády, ale malý Ted svého otce nikdy nepoznal. Jelikož Lousie byla matka samoživitelka a nesplňovala tak společenská kritéria té doby, rozhodla se, že se přestěhuje i se svým synem k rodičům do Philadelphie. Ted zde byl vychováván dojmem, že jeho prarodiče jsou vlastně jeho rodiče. Jeho vlastní matka mu byla prezentována jako starší sestra. Když byly malému Tedovi čtyři roky, opět se s matkou stěhuje, tentokrát do Tacomy (Washington). Rok nato si jeho matka domů přivedla dalšího příslušníka armády – Johnnieho Culpeppera Bundyho. V květnu 1951 měl pár svatbu.

Nedlouho poté si Johnnie (na popud své manželky) Teda adoptoval. Což mělo za následek změnu chlapcova příjmení. Během let mu přibyli ještě čtyři sourozenci. Johnnie však bral roli nevlastního otce (nebo manžela Tedovy starší sestry, jak chcete) velmi zodpovědně. Svého „syna“ brával na všemožné výlety, hráli spolu hry, ale Ted ho ani přes to neměl v lásce, lépe řečeno ho nenáviděl a jeho přítomnost ho akorát rozčilovala. Možná i toto byl fakt, proč byl Bundy spíš samotář a měl problémy s navázáním normální komunikace.

Tedovo dospívání bylo velmi bolestivé. Byl velmi stydlivý, plachý a měl nízké sebevědomí. To z něj samozřejmě činilo skvělý cíl pro všemožné vtípky a posměšky. Ale i když ho spolužáci šikanovali a sám měl psychické problémy plné pochybností o sobě samém, dokázal si udržet dobré známky. A to jak na střední škole, tak i na vysoké. Na střední jeho popularita vzrostla, lidé ho považovali za chytrého, dobře oblékaného kluka, který má však trošku jinačí zájmy než jeho vrstevníci. Ted se zajímal o politiku a například i o lyžování. Holky mu zatím nic neříkaly.

Po střední zamířil absolvovat dvě univerzity a na školné si vydělával brigádami. I když nebyl co se týče povolání dvakrát vybíravý (dělal např. řidiče nebo prodavače bot), nikdy v žádném zaměstnání dlouho nepobyl. Podle zaměstnavatelů za to mohla jeho nespolehlivost. Ted byl velmi vytížený, musel stíhat studium i mimoškolní aktivity. Vše se však změnilo na jaře roku 1967, kdy se poprvé zamiloval. Říká se, že první lásku si člověk pamatuje do konce života. Ano, i tento vztah měl Tedovi pořádně ovlivnit budoucnost. Tedova vyvolená splňovala všechny jeho představy o dokonalé ženě. Byla krásná, navíc pocházela z finančně zajištěné rodiny z Kalifornie. Bundy ani nemohl uvěřit, že někdo takový se zapletl zrovna s ním. Dvojice spolu začala randit. Sblížil je i jejich společný koníček – již zmíněné lyžování.

Ted zažíval krásné věci, včetně prvního sexuální styku. Pro svoji slečnu byl schopný čehokoliv, jen aby na ní udělal dojem. Prý kvůli ní vyhrál i letní stipendium na prestižní univerzitě. Jenže zatímco on si představoval růžovou budoucnost, která měla končit u oltáře, ona byla v citech daleko chladnější. V roce 1968 dostává Ted kopačky a totálně se sesype. Zanevře dokonce i na školu, ze které ho proto vyhodí, sám se utápí v těžkých depresích. A i když ví, že jeho ex se vrátila do Kalifornie, neváhá jí opět zkontaktovat – formou dopisů. Ona však o něj dávno ztratila zájem. Ted však začne být svou bývalou přítelkyní posedlý a této obsese se nikdy nedokáže zbavit. Rovněž může i za jeho budoucí činy. Celá situace graduje v roce 1969, kdy se už takhle zhrzelý Ted dovídá pravdu o své rodině a jeho rodičích. Jeho vztah k matce se nijak extra nemění, ale otčíma nenávidí víc než kdy předtím.

• K rozchodu údajně vedlo i to, že přítelkyně poznala Tedovu pravou povahu, včetně jeho psychické nevyrovnanosti…

Je zajímavé, že i když Ted působí na své okolí během studií spořádaným dojmem, nikdo si nevšimne drobných krádeží, které spáchá. Byly to první Bundyho psychopatické projevy. Kradl z pocitu viny i proto, že na to měl (podle něho) prostě nárok. Většinou mu nešlo ani o daný předmět, naplňoval ho spíš pocit vzrušení a adrenalinu. Postupem času se drobné „čórky“ mění v krádeže televizí či jiných věcí a vloupačky do domů. Ted Bundy je dominantní a introvertní vlk samotář, který však exceluje ve studiu psychologie. Tu se učí na univerzitě, ze které ho vyhodili.

Elizabeth Kendallová je matka samoživitelka, o pět let starší než Ted. Pracuje jako sekretářka a je poměrně plachá. Do Bundyho se zamiluje a vidí ho jako nejvhodnějšího kandidáta na nového otce pro svojí dceru. I když se nakonec dají dohromady, Ted k ní téměř nic necítí. Přesto však má na něj i poměrně dobrý vliv. V letech 1969 až 1972 Ted rozesílá své životopisy do právnických firem a začíná se věnovat politice. Pracuje na všemožných kampaních a díky tomu získává poměrně vlivné přátele. Tou dobou je dokonce oceněn policií v Seattlu za zachránu tříletého chlapce, který se topil v jezeře. Vše se vyvíjí skvěle.

V roce 1973 jako člen Republikánské strany potkává na jedné ze svých služebních cest i svou bývalou přítelkyni. Ta byla velmi překvapená změnami v Tedově životě a setkali se spolu ještě několikrát. To vše za zády Elizabeth. Nakonec se jeho ex znovu do Bundyho zamiluje. Ted jí během intimních chvilek slibuje dokonce i sňatek a omotává si jí kolem prstu. Snad jako akt pomsty jí v roce 1974 odkopne a přeruší s ní veškerý kontakt.

Z rádia je slyšet hlas jednadvacetileté dívky. Lynda Ann Heallyová informuje posluchače o sněhových podmínkách v lyžařských areálech ve státě Washington. Je velmi krásná, má dlouhé hnědé vlasy a často se směje. Také studuje obor Psychologie. Bydlí s kamarádkami ve studentském bytě. Poslední den v lednu 1974 se rozhodne s přáteli zajít na pár piv. Po krátké době se vrací domů, pustí si televizi a volá si s přítelem. V půl šesté ráno se celým domem rozléhá zvuk Lyndina budíku, jedna z dalších studentek ho jde vypnout i když se diví, proč ho nezamáčkne sama Lynda. Najednou zazvoní telefon. Je to rádiová stanice, kde Heallyová pracuje. Prý jí nemůžou nikde sehnat. Večer do domu volají i její rodiče a oznamují, že se Lynda nedostavila jako obvykle na večeři. Když se dozvěděli, že jí nikdo celý den neviděl, kontaktují policii.
Auto s majákem celkem rychle dorazí na místo. Zkušení policisté začnou prohledávat Lyndin pokoj. Postel je ustlaná jiným způsobem než obvykle. Polštáře a deky chybí. Ve skříni se na polštáři a pyžamu najde malá krvavá stopa. Další podivná okolnost jsou odemčené dveře, které dívky normálně pečlivě zamykají. Tudy se určitě dostal nezvaný host dovnitř, míní policie. Vše se pečlivě zapíše a muži zákona odjíždí.

Během jara a léta však začíná mizet větší počet žen a dívek. Všechny jsou mladé, nezadané, štíhlé a mají dlouhé vlasy s pěšinkou uprostřed. Všechny zmizely ve večerních hodinách. Policie hledá jako zběsilá, vyslýchá hlavně studenty. Ti  prý viděli jen nějakého muže se sádrou, který se však pohyboval v lokalitě unesených dívek.

V srpnu 1974 byly v národním washingtonském jezeře nalezeny ostatky několika pohřešovaných dívek, dvě z nich se podařilo i úspěšně identifikovat. Janice Ottová a Denise Nalundová zmizely dokonce i ve stejný den (14. 2. 1974). Poslední, kdo Janice viděl, byli lidé, kteří pořádali nedaleko jezera piknik. Prý dívku oslovil mladý sympatický muž, který Janice poprosil o naložení lodi do jeho auta, jelikož měl ruku v sádře. Dokonce padlo i jméno „Ted“. Ottovou už pak nikdo jiný nespatřil. I Denise doplatila na svou laskavost, rovněž byla spatřena, jak si povídá se sympatickým mužem se sádrou na ruce. O nalezení lidských pozůstatků psaly všechny noviny a tak není divu, že se vrah vylekal a změnil svůj revír.

V Utahu měl místní šerif sedmnáctiletou dceru, o kterou se hodně bál. Bohužel nakonec se jeho nejčernější obavy vyplnily. V půlce října objevil tělo své dcery Melissy, která byla znásilněna a posléze uškrcena. Na Halloween zase zmizela sedmnáctiletá Laura Aimeová. Její tělo bylo objeveno až na Den díkůvzdání u Wasatch Mountains, kde leželo u řeky. Patrná byla zranění na hlavě a obličeji, podle odborníků byla způsobena páčidlem. Stejně jako u předchozích případů nesla mrtvola stopy sexuálního zneužití. Kriminalisté rovněž usoudili, že vrah musel oběť zabít jinde, na místě nálezu bylo jen malé množství krve. Najednou se vraždy z Washingtonu začaly nápadně podobat těm v Utahu. Díky vyslýchání svědků policie mohla sestavit identikit pachatele. Toho si v novinách všimla i kamarádka Elizabeth Kendallové a usoudila, že oním zabijákem musí být její přítel Ted. I Elizabeth však musela aspoň trošku tušit, že s Bundym není něco v pořádku. Několikrát ho viděla s berlemi, i když neměl nic zlomeného. V srpnu dokonce poskytla policistům i jeho fotografii aby ji ukázali svědkům, jenže ti si nebyli moc jistí. Vše bylo odloženo.

Na začátku listopadu se Ted pokusil o další vraždu. Jeho potencionální obětí se měla stát osmnáctiletá Carol DaRonchová. V obchodě byla oslovena příjemným cizincem, který jí oznamoval, že se někdo pokoušel vykrást její auto; rovněž byla neznámým vybídnuta, aby šla s ním a vše řádně sepsali. Carol muži nevěřila, ten se jí ovšem prokázal (falešným) odznakem ostrahy objektu a vyzval jí, aby s ním sedla do auta, že spolu pojedou vše nahlásit na policii. Že je něco špatně si dívka uvědomila hned, co Bundy změnil směr, kterým se policejní stanice nacházela. Poté Ted auto zastavil a pokoušel se Carol nasadit pouta. Ta ovšem začala křičet, což Teda zneklidňovalo. Vytáhl pistoli a dívce pohrozil, že jestli bude i nadále řvát, zastřelí jí. Carol byla vystrašená, ale povedlo se jí dostat z auta včas, Bundy už si na ní připravoval páčidlo. Dívka svého únosce pořádně nakopla do rozkroku a utekla směrem k silnici. Tam jí naštěstí zastavilo auto a dívka celé jeho posádce hned svěřila, co se jí právě stalo. Lidé vystrašenou DaRonchovou odvezli na policejní služebnu, kde si celý příběh vyslechli rovněž policisté. Násilník byl bůhví kde, ale na Carolině košili se našla krevní stopa, která měla jinou krevní skupinu než dívka.
Ted Bundy si z odpoledního selhání nic nedělal, ještě ten večer si vyhlédl ředitelku divadla ve Viewmont High School a oslovil jí s prosbou o identifikaci auta. Žena však byla příliš zaneprázdněná, tak i v tomto případě Bundy ostrouhal. Už by to vypadalo na celkem nudný večer, kdyby z představení neodešla dříve Debby Kentová. Ta měla vyzvednout bratra z bowlingu. K němu však nikdy nedorazila. Na parkovišti byly objeveny jen malé klíčky, které, jak se později ukázalo, Bundy používal k poutům. Svědkové rovněž vypověděli, že viděli auto vraha – Volkswagena Brouka.

V lednu 1975 se rozhodne Caryn Campbellová se svým snoubencem a jeho dvěma dětmi pro výlet do Colorada. Ubytují se v jednom z hotelů a těší se na krásný odpočinek. To by ovšem nesměl být nablízku Ted Bundy. Rodina tráví většinu času v hotelovém salonku, když tu náhle si Caryn vzpomene, že si v pokoji nechala časopis. Rozhodne se pro něj dojít. Když se dlouho nevrací, jejímu snoubenci Raymondovi to začne být divné a jde se po ní podívat. Nikde jí nenajde a proto ihned kontaktuje policii. Tělo Campbellové je nalezeno o měsíc později u silnice. Zvířata si pohrála s jejím tělem tak dobře, že bylo velmi těžké poznat příčinu smrti. Podařilo se objevit tříštivé zlomeniny, které mohly mít za následek úmrtí. Caryn byla taktéž udeřena tupým předmětem a znásilněna.

Pár dní od jednoho hrůzného objevu následoval další. Nedaleko naleziště ostatků Ottové a Nalundové, bylo objeveno tělo další zmizelé ženy – Brandy Ballové, která se ztratila v létě 1974. Příčinou smrti byl úder tupým předmětem do hlavy, opět bylo prokázáno i sexuální násilí. Policie se proto rozhodla Taylor Mountains prohledat ještě jednou a důkladněji. Netrvalo to dlouho a byla nalezena mrtvola Susan Rancourtové. Opět stejná příčina smrti jako u všech ostatních. Kriminalisté věděli, že tady řádí šílený sériový vrah, který si jako pohřebiště vybral tyto hory. Rovněž věděli, že musí vynaložit veškeré úsilí a tomuto řádění zamezit.

V půlce srpna 1975 držel v Salt Lake County hlídku seržant Bob Haywand. Jeho pozornosti neuniklo auto VW Brouk, které kolem něj projelo. Místní lidi znal velmi dobře a věděl, že nikdo takový model nemá. Proto si rozsvítil světla svého vozu a chtěl si zapsat SPZ neznámého, ten ale pomalu odjížděl tmou. Strážník však podezřelé auto začal pronásledovat. Prchající jel na plný plyn, ale nakonec byl nucený zastavit na nejbližší benzínce. Haywand podezřelého muže ihned legitimoval a aby na to nebyl sám, přivolal ještě další dva kolegy. Když zjistili, že Bundymu chybí sedadlo spolujezdce a není mu dvakrát po chuti prohlídka jeho vozu, věděli, že někoho mají. U Teda se rovněž našlo páčidlo, lyžařská maska, pouta, lana, dráty a dokonce i sekáček na led. Pan Bundy byl převezen k výslechu pro podezření z loupežného přepadení.
Brzy po zatčení si začala policie dávat dohromady souvislosti. Přišlo se na to, že v případě Carol DaRonchové byla použita pouta stejné značky, kterou měl právě Bundy. Rovněž páčidlo odpovídalo zbrani, kterou pachatel při vraždách používal. Ted začal být policisty podezříván z únosů Melissy, Laury a Debby. Poslední ze jmenovaných byla spolu s ředitelkou divadla pozvána 2. října 1975 k identifikaci pachatele. Obě ukázaly prstem na Teda.

V únoru následujícího roku byl Bundy odsouzen za únos Carol DaRonchové. V soudní síni vystupoval klidně a byl si jistý svou nevinou. Ale soudce ho odsoudil k patnácti letům s možností podmínečného propuštění. Ve vězení bylo nařízeno, aby Bundyho podrobili psychologickému vyšetření, během kterého se ukázalo, že je „normální“ a má pouze strach z ponížení ve vztahu s ženou. Ted seděl v base a policie dále pokračovala ve vyšetřování vražd. Našla spousty nových důkazů, které hrály jednoznačně proti Tedovi. V říjnu byl Ted obviněn z vraždy Caryn Campbellové. V dubnu 1977 byl převezen do coloradské věznice, kde čekal na soudní proces. Odmítl právníka ex offo a řekl, že se bude obhajovat sám. Líčení bylo naplánováno na 14. listopadu, během té doby směl Ted navštěvovat knihovnu a na svou obhajobu se připravovat, jenže ten měl v plánu zcela něco jiného… útěk.

V červnu se mu v knihovně podařilo skočit z okna. I s pochroumaným kotníkem se však dostal na svobodu. Jelikož měl na sobě běžné oblečení, lehko zapadl mezi obyčejné lidi. Policie měla manévry – kontrolovala se auta, v terénu bylo 150 lidí a policejní psi. Bundy si na svobodě pobyl pár dní, živil se kradením jídla. Když se pokoušel o krádež auta, byl spatřen policií a znovu zadržen. Od té doby chodil všude s pouty, dokonce i v knihovně. O sedm měsíců později však Bundy utekl znovu, patnáct hodin si toho dokonce nikdo nevšiml a Ted tak měl možnost jet do Chicaga, což měla být přestupní stanice k jeho vysněné Floridě. Začal si říkat Chris Hagen a skutečně na Floridě chvíli žil. Svobodu si užíval plnými doušky, ve svém domě měl spoustu nakradených věcí i jídla, přežíval díky kradeným kreditkám. V lednu se dokonce vloupal na místní univerzitní kolej.
Jaké překvapení to muselo pro Nitu Nearovou být, když se ve tři hodiny ráno vracela od přítele na kolej a dveře byly podezřele otevřené. Při prohlídce narazila na muže s kšiltovkou a na kamarádku, která měla hlavu celou od krve. Nita spolu s další studentkou, kterou probudil hluk, šly pro ředitelku. V jednom z dalších pokojů byla objevena jistá Kathy a taktéž krvácela z hlavy. To nejhorší je ale ještě čekalo: byly objeveny dvě ubité dívky, které byly ošklivě pokousané, zbité a uškrcené. Šok byl natolik veliký, že si nikdo nepamatoval vrahovu podobu.

V únoru 1978 na policejní služebnu volají zoufalí rodiče teprve dvanáctileté Kimberly Leachové. Celý den jejich dceru nikdo neviděl. Policie hned rozjela pátrání. O osm týdnů později bylo nalezeno Kimberlyino tělo ve značném stádiu rozkladu. Den před zmizením Leachové byla oslovena čtrnáctiletá dívka neznámým mužem v bílé dodávce. Snažil se jí namluvit, že je od hasičů, ale tomu dívka nevěřila, když dorazil její bratr (na kterého čekala), opsali si SPZ vozidla a předali ji otci – místnímu šerifovi. Dodávka byla samozřejmě kradená. Šerif ukázal dětem fotografii Bundyho a ty podobu potvrdily. Bundy však kradl dál, nyní zcizil svůj oblíbený VW Brouk. Tak jako v minulosti si ho však 15. února všimla policie. Opět následovala velká honička, po které Bundy zastavil na odpočívadle, policistovi se při nasazování pout pokusil znovu utéct, ale marně. Policista na něj dokonce vystřelil a i když hrál Bundy zastřeleného a na strážníka znovu zaútočil, nakonec přece jen skončil v cele.

Během Tedova výletu po svobodě policie zajistila mnoho usvědčujících důkazů. V červenci je obviněn z vraždy Kimberly Leachové, poté i z vražd spáchaných na koleji. V roce 1980 padne konečný verdikt – elektrické křeslo. I přes to všechno se má Ted relativně dobře, ožení se a v roce 1982 se mu dokonce narodí i dcerka. Bundy svou vinu odmítal do roku 1986, poté přiznal osm vražd. Konečné číslo jeho obětí však může přesáhnout třicítku.

Ted Bundy byl popraven 24. ledna 1989 v sedm hodin ráno ve věznici Florida State Prison. Jeho poslední slova byla: „Rád bych věnoval všechnu svojí lásku mé rodině a přátelům.“

Zde rozhovor s Tedem se slovenskými titulky

https://www.youtube.com/watch?v=ECap6su1GGA